Bulharsko v okolí Varny a Burgasu

Tento text jsem si napsal při přípravě na svou cestu v srpnu 2007 a během cesty jsem ho částečně doplňoval.

Výsledek cesty a další informace si můžete přečíst na tomto webu.

Severně od Varny -- zajímavá místa pobřeží od severu k jihu :

• Balčik
• Albena
• Kranevo
• Zlaté Písky
• Sv. Konstantin

Jižně od Varny -- od severu k jihu:

• Varna
• Kamčija
• Obzor
• Sveti Vlas, Elenite
• Slunečné pobřeží
• Nesebăr
• Ravda
• Pomorie

Od Burgasu na jih:

• Burgas
• Černomorec a Kraimorie
• Sozopol
• Kavaci
• Djuni
• Primorsko
• Kiten
• Carevo
• Lozenec

Balčik

Říká se, že Balčik je laciné místo, protože je tu hodně domorodců (jde o normální bulharské město, nikoli o turistický koncentrák). Balčik je velmi hezké letovisko nad zálivem. Budovy jsou nad mořem uspořádané terasovitě. Zdejší pláže mají kamenitý písek a dlouhá mola vybíhající do moře, ale městská pláž není špatná. Za dlouhým molem je námořní přístav s velkými jeřáby. V Balčiku potkáte hodně umělců, mnohé spíš jako turistickou atrakci. Historii má Balčik velmi dlouhou. Ve starověku se jmenoval Crunoi (prameny) a později Dionýsopolis -- v okolí se významně pěstovalo víno. Nakonec je jméno Balčik odvozeno od bláta, které zaplavilo starý přístav. Mezi světovými válkami patřil Balčik Rumunsku.

Okolí Balčiku je docela hezké. Zajímavá delší procházka vede k sídlu královny Marie (rumunské královně), které si nechala postavit asi 2 km západně od města po pobřeží. Hodně navštěvovaná atrakce s botanickou zahradou (hlavně kaktusy), s vodopádem a s několika historizujícími stavbami, skoro takový malý disneyland. Směrem na východ se dá kolem baheních lázní Tuzlata dojít do vesnice Kavarna (fakt se tak jmenuje), která začíná být také důležité letovisko, a zdatní cestovatelé dojdou až na mys Kaliakra s červenými skalami. Do Balčiku jezdí autobusy z Varny a Albeny.

Albena

Lázeňský komplex a letovisko severně od Varny vzniklo v roce 1958. Pyramidovité hotely u 6 km dlouhé pláže, spousta výškových budov a mezi nimi lesíky. Do Albeny jezdí hodně německých cestovek a jsou tu krapet vyšší ceny. Na vycházky můžete chodit do Kraneva. Pláže u letoviska Albena jsou neobvykle široké, totiž 30 až 100 metrů. Všude spousta nesmyslů jako windsurfing nebo školy potápění. U Albeny jsou dva kempy. Směrem do vnitrozemí je říčka Batovo. Do Balčiku je to pěšky moc daleko.

Kranevo

Nové letovisko Kranevo jižně od Albeny (obě letoviska srůstají) leží v jižním cípu velké pláže. Má mnohem nižší ceny než Albena a Zlaté Písky. Procházky se dají dělat podél lesa do Albeny nebo severně do údolí říčky Batovo, v lesní rezevaci Batovo jsou prý zajímavé kytky.

Zlaté Písky

Hotelový komplex u 4 km dlouhé pláže. Vhodné na typickou letní válečku u moře, jinak dost pruda. Hotely byly zakládány kolem roku 1960. Letovisko Zlaté písky plynule navazuje na přírodní rezervaci Zlaté Písky a ani se svými výškovými budovami to v krajině není moc pěst na oko, protože je vhodně zasazené do mírného svahu a v parcích jsou vzrostlé stromy. Letovisko Zlaté Písky leží jenom asi 25 km severně od Varny. Zdejší pláže mají, jak už název napovídá, zvláštní zlatavou barvu písku. Zlaté písky jsou středně až hodně drahé letovisko.

Delší procházka (asi 5 km) je možná k manastiru Aladža s vytesanými komůrkami, to je severozápadně od Zlatých písků, cestou jsou Hančucké lesy. Do Varny se lze dostat autobusem. Autobus do Zlatých Písků odjíždí od katedrály, od vlakového nádraží a od letiště. Zlaté písky se bulharsky jmenují Zlatni pjaseci.

Svatý Konstantin (Sveti Konstantin)

Letovisko 10 km severovýchodně od Varny, skoro lázně. Zástavba se nachází přímo v původním parku. Velkou atrakcí Svatého Konstantina je sirný pramen horký 45 °, který vytéká do bazénu. V něm se koupou lidé, kteří se tím buďto léčí, nebo si myslí, že jim to nějak prospívá. Mořské pláže jsou písčité a menší, rozdělené mnohými zarostlými útesy. Je tu kemp, celkem dost hotelů a často jezdí eMHáDéčko do Varny. Celé místo je poněkud zanedbanější, chybí tu osvětlení. Místní restaurace nic moc.

Varna

Třetí největší město Bulharska. po Sofii a Plovdivu. Víc než polovina turistů, kteří cestují na bulharské pobřeží, letí nebo jedou do Varny (zbytek letí nebo jede přes Burgas). Budete-li mít den volna, udělejte si do Varny výlet. Druhé velké pobřežní město je Burgas, leží jižněji, ale Varna je důležitější. Mezinárodní letiště má kód VAR. Z letiště se do centra lze individuálně dostat autobusem č. 409, který dál jede na Zlaté písky. Naprostá většina autobusů jezdí od katedrály. Jízdné je jednotné a stojí 40 stotinek.

Varna je celkem příjemné město na procházku se zmrzlinou (je stejně drahá jako u nás) nebo na posezení v restauraci. Restaurace jsou samozřejmě nejdražší v centru, směrem na kraj a od moře začínají být normální a dobré, vyzkoušené domorodci. Draho je jako u nás v Praze nebo o chlup méně. Kromě různých uliček a kostelů stojí ve Varně za projití velký Primorskyj park, který prý založil český botanik Anton Novák podle vzoru parků Belvederu. Park je přímo u moře (podle názvu to nikoho nepřekvapí), vedle ZOO a delfinária. Můžete tam zajít i do námořního muzea (prý celkem zajímavého) nebo do Akvária Černého moře.

Varna je dost moderní město a začíná trochu podražovat. Ve městě se zachovala spousta zachovalých domů, protože za Turků město nebylo tak důležité, a tak se nedostavovaly nové domy, přičemž nové domy směly mít jenom určitou výšku. Stavební boom následoval až v druhé polovině devatenáctého století, kdy se plánovaly už bulváry podle francouzského vzoru. Turci tu tou dobou stavěli pevnosti a vojenské přístavy proti Rusům. Po nabytí samostatnosti se stavělo podle vzorů ruských. Například katedrála Nanebevzetí na náměstí Nezávislosti je stavěna po vzoru petrohradské katedrály. Starší stavba je, jak už název napovídá, stará věž s hodinami v městských zahradách. Je pro Varnu typická a najdete ji na spoustě fotek. Zajímavá je kašna s horkým minerálním pramenem u Arménského kostela. Nevím, zda má Bulharsko početnou arménskou menšinu, ale Bulhaři se nemají rádi s Turky a Turci s nemají rádi s Armény, takže Bulhaři s Armény celkem sympatizují. Na arménském kostele je deska připomínající arménskou genocidu kolem roku 1915. Za vidění stojí také kostel Sveta Bogorodica (svatá bohorodička), který je částečně zapuštěný do země, aby mohl mít vnitřní výšku podle tureckých předpisů. Kousek dál jsou nějaké římské vykopávky vypadající stejně jako římské vykopávky kdekoli jinde.

Velké Varenské jezero jižně od města bývalo sladkovodní, ale prokopali kanál do moře, a tak je v něm slaná voda. Myslím, že k prokopání došlo stejně jako všude jinde kvůli výhodnosti jezera jako přístavu. Varenské jezero je dlouhé 15 km a čas kolem něj tráví hlavně domorodci. Mají tam spoustu chat, loděk atd.

Varna se pravděpodobně jmenuje podle slovanského označení černé barvy (srovnej vraný kůň).

Kamčija

25 km na jih od Varny je národní přírodní rezervace Kamčija u ústí menší řeky v jejích naplaveninách. Zajímavé hlavně pro botaniky a zoology, nejzajímavější jsou ptáci. Pojedete-li sem výletní lodí na pozorování plameňáků a jiných ptáků, spolehlivě uletí, jakmile člun uslyší. Pláž je tam taky, ale ubytování málo. Zdejší typ lesů se nazývá Logonza.

Obzor

Moc krásná pláž severně od letoviska Obzor na úpatí hor, dost hotelů, tři kempy Luna, Prostor a Slence. V samotném Obzoru nepříliš zajímavé vykopávky Jupiterova chrámu z římského období. Na rozdíl od většiny ostatních letovisek má Obzor charakter normálního městečka s mnoha kavárnami a restauracemi. Většina hotýlků není přímo na pláži, ale v klidném městě, což je celkem příjemné. Je tu docela lacino. U severního okraje městečka se na pláži do moře vlévá potok. Obzor se nachází u nejjižnějšího zalesněného výběžku Balkánského pohoří, takže hlavní silnice párkrát vede serpentinami.

Městečko Bjale severně od Obzoru je převážně vinařské a ačkoli leží na pobřeží, zahraniční turisté se mu spíše vyhýbají. Ubytování se dá sehnat pouze v soukromých domech. Pláže jsou úzké, protože do moře padají hory.

Notný kus cesty dál na jih od Obzoru vede odbočka z hlavní silnice směrem na jih na bouřlivý mys jménem Nos Emine (nos znamená mys, v Bulharsku máte "mys" mezi očima). Přímo u mysu je malé letovisko Emona. Ještě před tím silnička prochází vesnicí Banja a malou vesničkou Irakli s několika hotýlky. Všude kolem jsou vinice a docela kopce.

Sveti Vlas, Elenite

Malé městečko Sveti Vlas ležící na skutečném úpatí Balkánského pohoří, kousek od pobřeží obráceného k jihu. Pod městečkem je príma pláž, která vlastně už patří skoro ke Slunečnému Pobřeží a brzo se stáčí na jih. Sveti Vlas tak leží nad širokým zálivem. Podél pobřeží na východ vede silnice do míst, kterým se říká Elenite, ale častěji jsem viděl název Fort Beach, čili pevnostní pláž. Je tu nějaký starý zámek nebo pevnost a spousta turistických vilek. Pobřežní rovinka je velmi úzká, brzo se od moře zvedají hory. Proto se i hlavní pobřežní silnice Svetimu Vlasu vyhýbá a od Slunečného Pobřeží vede k Obzoru víc na sever přes hory.

Slunečné Pobřeží

Slănčev Brjag čili česky Slunečné Pobřeží je největší bulharské pobřežní letovisko. Vyplatí se sem jet kvůli plážím, ale jinak je to dost peklo. Všechno je tu hrozně veliké, výškové stavby stíní, zástavba je taková socialistická. Jak jsou exteriéry už docela staré, je na nich patrné stáří a o veřejná prostranství se pořádně nikdo nestará. Zařízení hotelů je přizpůsobeno na to, aby se zde dobře utrácely peníze v barech, nočních klubech a na podobných zoufalých místech. Určitě se setkáte s nabídkou různých projížděk na koni nebo lodí kolem pobřeží. Samotné letovisko je dost rozlehlé, takže se pěšky ani nedá moc dobře projít. Zdejší hotely jsou docela velké komplexy. Seženete-li zde ubytování přes cestovku, pravděpodobně to bude do nějakého velkého hotelu. Nechci psát panelákového hotelu, ale skoro to tak je. Některé hotely jsou skutečně výstavní, jiné kapku chátrají. Přes léto i tak bývá všude úplně plno a volný pokoj se na blind sehnat moc nedá.

Slunečné Pobřeží se táhne od severu k jihu a vlastně plně pokrývá pobřeží od (na severu) Sveteho Vlasu po Nesebăr (na jihu). Letovisko leží v rovině, je to vlastně první hodně rovné místo na jih od Balkánského pohoří. Anglicky se Slunečné Pobřeží jmenuje fádně Sunny Beach. Přes Slunečné Pobřeží jezdí autobusy z Varny do Burgasu a zpět. Z Burgasu jezdí MHDéčko každou půlhodinu, večer trochu méně. Pěšky se dá dojít do Nesebăru, ale to jak z kterého kraje Slunečného Pobřeží. Ze severního okraje je to výlet na celý den a to dost namáhavý.

Nesebăr

To ă s tupým háčkem se čte jako anglické němé e (v cyrilici je tam tvrdý znak). Občas se to píše Nesebur nebo Nessebar. Původ jména je řecký (Mesembria).

Město Nesebăr na úzkém poloostrově je v sezóně plné turistů. Je tu fakt zajímavá architektura, takže se město stalo nejvyhledávanějším turistickým cílem Bulharska. Něco jako náš Karlštejn. Z toho vyplývá spousta turistů, spousta prodejen cetek a kýčů, předražené restaurace a vlezlí průvodci nebo kavárenští naháněči. (Nejlepší je říkat jim, že nemáte peníze.) Na poloostrově stojí staré město s hradbami, kostely a s architektonicky zajímavými domy. Protože se město nemohlo snadno rozrůstat, zůstalo v původních hradbách (to bych zase přirovnal k našemu Lokti) a zůstalo starobylé. Po úzké šíji vede silnice kolem větrného mlýna na předměstí. Právě na předměstí se dá sehnat zajímavé a cenově dostupné ubytování, i když v sezóně je to nejisté. Nesebăr tvoří něco jako střediskovou obec celého Slunečného Pobřeží, takže jsou tu i nějaké úřady a turistické kanceláře. Když už jsem u toho přirovnání, asi nejvíce se Nesebar podobá francouzskému Mont Saint Michel s tím rozdílem, že v Nesebaru je namísto kláštera asi tucet významných kostelů.

Staré město Nessebar má velmi bohatou historii. Bez jejího pochopení bude návštěva Nesebăru poloviční. Město na extrémně výhodné strategické pozici založili už Řekové kolonizující v 5. století před naším letopočtem černomořské pobřeží. Velkého významu přístav dosáhnul v byzantském období. Potom ho roku 812 dobyl bulharský car Krum, protože z něj byzantští Řekové na bulharské carství útočili. Byv na hranicích mezi Bulharskem a Byzancí, Nesebar často měnil příslušnost. Nakonec se stal jedním z posledních míst obrany Byzantinců proti Turkům. Vítězní Turci jako všude, kde něco dobyli, respektovali víru obyvatel a nechali v Nesebaru vzkvétat řeckou kulturu včetně kostelů. Po roce 1828 se hodně obyvatel muselo vystěhovat do Oděsy, protože za rusko-turecké války fandili Rusům. Od té doby už se nic moc nezměnilo a v šedesátých letech 20. století se Nesebar z malého rybářského přístavu proměnil v primárně turistické město.

Nesebăr leží 35 kilometrů daleko od Burgasu. Autobusy podél pobřeží jezdí zhruba každou hodinu, někdy častěji. Jiná linka jezdí na Sluneční Pobřeží, kam se dá při dobré kondici dojít i pěšky.

Ravda

Malé pobřežní městečko asi dva tři kilometry jihozápadně od Nesebăru směrem na Pomorie. Nic zvláštního kromě dobrých pláží a průměrných hotelů tu asi není. Není tu draho. Ravda je dost klidné místo, centrum dobře dostupné příměstskou dopravou, ale novější hotely jsou rozptýlené i po hůře dostupných místech.

Pomorie

Město mezi Burgasem a Slunečným pobřežím, s ošklivými předměstími a s celkem příjemným centrem. Na sever od Pomorie je dlouhá pláž, která odděluje moře od Pomorijskeho jezera, které je využívané na těžbu soli. Těžba soli nemá negativní vliv na okolí. V jezeru byly vybudovány umělé plošiny pro ptáky, které je zde možno pozorovat. Ještě zajímavější hnízdiště je v bažinách u Atanovského jezera, které ale leží dál na jih směrem k Burgasu. Na okraji Pomorského jezera směrem do města jsou i lázně využívající slané bláto (tradice lázní sahá až do římského období).

Podobně jako Nesebăr leží Pomorie na poloostrově. Nejzajímavější stavbou města Pomorie je klášter Sv. Jiří (Sv. Georgi). Kousek na jih od kláštera je zajímavý rybářský přístav a hlavní ulice. V Pomorie není moc historických budov, protože na počátku 20. století zachvátil město požár. Dnešní stavby pocházejí tedy většinou z 20. století a jsou trochu nevkusné. Jinak by to tady prý vypadalo jako v Nesebăru. Na druhém břehu jezera je městečko Acheloi, kousek na jih od něj je kemp. Druhý kemp v okolí Pomorie je jižně od města, jmenuje se Evropa. Ve městě se dá sehnat spousta ubytování v soukromí. Vyrábí se zde místní brandy jménem Pliska.

Dál na jih už je Burgas.

Burgas

Burgas je druhé největší město bulharského pobřeží (po Varně). Centrum Burgasu je překvapivě atraktivní. Burgas má rozvinutý chemický průmysl, takže předměstí jsou docela špinavá. Také moře je celkem dost znečištěné. V přístavu kotví ropné tankery a velké rybářské lodě. Přes Burgas (konkrétně přes letiště) se do země dostává hodně turistů. Také individuální cestovatelé Burgasem projíždějí při své cestě dále na jih. Ačkoli je burgaský záliv hodně znečištěný, Bulhaři zde provozují spoustu vodních sportů, zejména windsurfing. (Dalším překvapením je, že se znečištění nešíří po pobřeží a už v Sozopolu je moře opět křišťálově čisté.) Samotné město Burgas je celkem laciné a živé. Snadno najdete turisticky nejzajímavější oblast kolem starého města s živými bulváry, restauracemi a kavárnami. Tepnou města je bulvár Alexandrovska.

Co se potravin a zboží týká, je Burgas dost levný. Ale ubytování je dost drahé a obsazené. Nejbližší kemp je až 14 km po jižní silnici dole u moře (Kraimorie). Autobusové, minibusové i vlakové nádraží je jižně od centra směrem k přístavu. Vlakové kousek víc na západ. Taky tu čekají taxíky. To je jižní břeh. Zajímavější je východní břeh s velkým parkem, ve kterém je dost zajímavostí. Park se jmenuje Mořské zahrady.

V centru je dost kostelů a muzeí. Zajímavý je netypický arménský kostel a Čechy může zaujmout novodobý kostel Cyrila a Metoděje, ve kterém jsou i namalovaní. Z muzeí je v průvodcích často chváleno Archeologické muzeum, ve kterém jsou překvapivě hlavní atrakcí akvária a terária s různými exotickými živočichy.

Burgas je celkem velká aglomerace a zabloudit mezi předměstími není nic příjemného. Můžete zde ale poznat jinou tvář Bulharska. Obrovská jezera plná znečištěné vody a chemické továrny leckomu připomenou severní Čechy. Jižně od Burgasu oddělují úzké šíje od moře Burgaské jezero

Černomorec a Kraimorie

Dvě městečka na jižní straně Burgaského zálivu. V jejich okolí se nacházejí rekreační zařízení s hezkými plážemi otočenými na sever. Černomorec má příjemnou atmosféru a hezké parky. Jezdí sem dost Čechů, asi protože je zde velice lacino. Nejsou tu žádné bombastické památky, hned za posledními domy začínají pole a pastviny, ale je zde příjemně.

Autobusy do Burgasu nebo Sozopole jezdí zhruba každou hodinu. Jižně od Černomorce je kemp Gradina.

Sozopol

Městečko na úzkém poloostrově, svým umístěním i atmosférou podobné Nesebăru. Takže ano, je zde spousta turistů a turistického průmyslu. Maličko nepříjemná je existence vojenské námořní základny na blízkém (polo)ostrově, Sozopol ale za vidění rozhodně stojí. Kouzelné jsou hlavně staré domy z 19. století, které počítám už v době výstavby musely vypadat dost staře. Jsou obložené dřevem a vypadá to výborně. Hlavně na konci poloostrova. V uzoučkých zahrádkách a uličkách všude roste víno. Prý tu mají řeckou menšinu. Prodavači hadrů jsou dost vlezlí. Za vidění stojí kaple tvořené pouze přístřeškem a nějaké ty kostely. Na jihovýchodní straně je pobřeží skalnaté, na západní povlovné se silničkou. Poloostrov má hlavní ulici pojmenovanou po Apollónovi, ochránci mopřeplavců. V bohaté historii města se město kdysi jmenovalo Apollonia Pontica, to bylo ještě řeckou kolonií. Údajně zde působil i filosof Anaximandros. Sozopol se svou polohou na úzkém poloostrově otočeném k severu byl vždy dobrým a důležitým přístavem, pouze v posledních stoletích ho zastínil Burgas. Apollón zůstal podnes patronem města.

Tam, kde sozopolský poloostrov přechází v pevninu, se nachází okolo malého náměstíčka (pojmenované po chánu Krumovi) nachází nejživější část města obklopená parky. V parcích jsou porůznu kostely. Končí zde také autobusy. Archeologické muzeum obsahuje pouze běžné nudné vykopávky. Za parkem na šíji je městská pláž (placená). Na druhé, západní straně, je přístav. Druhá část Sozopolu, která nestojí na poloostrově, se nazývá Charmanite. Její východní pobřeží od sebe skalnatými útesy odděluje obě městské pláže -- ta další víc na jih je delší. Na kraji útesů stojí větrný mlýn, podle kterého se Charmanite prý jmenuje.

Ubytování se dá sehnat ve městě Sozopol, ale lepší je mít rezervaci. Kdyžtak 3 km na severozápad leží kemp Zlatna ribka.

Kavaci

Oblast jižně od Sozopolu. Dálnice se zde blíží k pláži se třemi kempy. Největší z nich se jmenuje Kavaci nebo též Kavacite nebo Kavatsi. V kempu je spousta dřevěných bungalovů, nějaké restaurace a moc príma pláž. V jižní části bungalovové zástavby se toto místo jmenuje Kmokiňa. Třetí nejjižnější kemp má název Kemping Veselje a podle průvodců v něm není žádné stravovací zařízení ani bungalovy. Pláže jsou v tomto místě dosti divoké. Všude v oblasti Kavaci je dost lacino, problémem bývá spíše málo příležitostí peníze utratit. Do Sozopolu je z Kavaci 4 km. Na jih do Djuni je to asi taky tak 4 km.

Djuni

Djuni se čte ďuňi. Komplex postavený koncem osmdesátých let měl původně ambice vyrovnat se velkým letoviskům typu Zlaté Písky nebo Slunečné Pobřeží, ale nepovedlo se. Nyní středisko spíše usíná a chátrá. Hoteyl v Djuni jsou rozděleny do dvou částí. Jedna z nich je Alepu a druhý Klub Pelikán s velkým bazénem. Není to tu špatné, ale rok od roku se to zhoršuje, jak Djuni opouštějí provozovatelé různých služeb a jak se v okolí množí odpadky. Ve Djuni je hodně draho. Pláž u Djuni je ovšem úžasná, příjemná a dlouhá. Táhne se na jih po šíji, která od moře odděluje mokřadní jezero Alepu, do oblasti Arkutino, tedy skoro až k oblasti ústí řeky Ropotamo .4 km na sever jsou kempy Kavaci, oddělené od Djuni poloostrovem se skalnatým mysem.

Ropotamo je řeka, jejíž ústí je vyhlášeno jako přírodní rezervace. Cestovky sem podnikají výlety. Klasická vyjížďka lodí nepřináší to pravé poznání přírody, protože nejzajímavější místa nejsou kolem hlavního kanálu, nýbrž v rákosinách a u slepých ramen. Plážová oblast kolem ústí Ropotamo se jmenuje Arkutino. Nejlepší je podnikat sem pěší procházky z městečka Primorsko (je to asi jenom 5 km).

Primorsko

Nejoblíbenější cíl Čechů v Bulharsku (v užívání češtiny Primorsko snadno trumfne i Černomorec). Primorsko je malé městečko na poloostrově či mysu, tak jak je na bulharském pobřeží zvykem. Na sever a na jih od Primorska leží dvě dlouhé pláže s většinou zdejších hotelů. Jižní pláž se táhne až ke Kitenu. Primorsko není tak výstavní ani turisticky zajímavé místo jako třeba Sozopol nebo Zlaté Písky, dokonce se dá říci, že je tu trochu moc prašno a zástavba nepříliš hezká (místy hnusná). Méně náročným turistům to ale plně vyhovuje. Čechů je v Primorsku tolik, že jídeláky jsou normálně v češtině a dokonce je tu i české informační centrum. Na dovolenou do Primorska jezdí i hodně Bulharů, protože je tu lacino (aneb normálně draho jako jinde v Bulharsku). Pláže jsou kvalitní, voda čistá a moře mělké. Jižně od městečka se do moře snaží vlévat jakási líná říčka. Doporučuju celodenní pěší výlet přes kopečky na sever do přírodní rezervace k řece Ropotamo. Výlety autobusem se z Primorska dají dělat na sever i na jih, například do Sozopole nebo Burgasu nebo za exotikou dál do vnitrozemí.

Kiten

Městečko Kiten leží poblíž poloostrova, jak je ve zdejším kraji u přímořských obcí zvykem. Na severu i na jihu ke Kitenu přiléhají pláže, u obou jsou kempy (na severu kemp Atliman -- pojmenovaný podle severního Atlimanského zálivu, na jihu kemp Kiten). Ve starších průvodcích se píše, že Kiten je plný závodních zotavoven, ve kterých je těžké sehnat ubytování. Buďto se během poslední doby něco hodně změnilo (což je v dynamickém Bulharsku možné) nebo jsou Češi šikovní, protože české cestovky nemají problém s nabízením pobytových zájezdů do Kitenu. Žádné zvláštní pamětihodnosti nečekejte, Kiten je malá obec, naštěstí s mnoha příjemnými místy k posezení. Draho zde není, přesto je trochu dráž než třeba v Primorsku. Autobusové spojení do Burgasu.

Lozenec

Lozenec je vyhledávaným cílem pro české turisty cestující po vlastní ose, protože je tu výborný kemp s bungalovy. Kemp se jmenuje Oasis. Jinak nic moc, samozřejmě krásné pobřeží, pár hotelů a idilka jižního Bulharska. V této oblasti už jsou všude ve vnitrozemí kopce a i bezprostřední okolí Lozence je mírně zvlněné. To je úpatí pohoří Strandža.

Carevo

Carevo má svůj název podle jakýchsi carů (asi ruského a bulharského), kteří se sem v devatenáctém století chodili koupat (reklamní název). Komunisté městečko přejmenovali na Mičurin a pod tímto názvem je ještě docela známá (něco jako náš Gottwaldov). Název Mičurin se vyskytuje i na nových mapách zahraničních nakladatelství. Mičurin byl úspěšný ruský pavědec a neúspěšný vědec, oblíbený stalinským režimem.

U Careva už je pohoří Strandža velmi výrazné. Kemp severně od města se jmenuje Arapja. V Carevu stojí za zmínku pouze jeho průměrnost. Pár obchodů, pár hotelů, přístav, pláž. Je tu lacino.

Dál na jih

Dál na jih je dominujícím prvem pobřeží pohoří Strandža, které dělí pláže na úzké úseky. Na pobyty se ještě jezdí do městeček Varvara, Achtopol a Sinemorec. Je tam moc hezky, chcípnul pes. Říká se, že za rekreací tam jezdí častěji Bulhaři než cizinci. Tam dál na jich už od něj nepojedu, protože to otočím na západ přes Sofii a Makedonii do Černé Hory, snad to ještě letos všechno stihnu. Jak jste možná pochopili, tato stránka je v zásadě itinerář mé letošní plánované cesty na jih, který se vejde jako texťák do mobilu.

V Rezovu už je pak hranice s Tureckem, tak se tam moc nejezdí.