Bulharsko.net

Nesebăr (Nesebr)

Město Nesebăr na úzkém poloostrově je v sezóně plné turistů. Ve starém městě Nesebăru fakt zajímavá architektura, takže se město stalo nejvyhledávanějším turistickým cílem Bulharska. Z toho vyplývá dost lidí, spousta prodejen cetek, stánky a předražené restaurace. Nejsou tu ale žádní vlezlí průvodci nebo kavárenští naháněči a i ve vrcholící sezóně mi město přišlo i přes davy turistů příjemné.

To ă s tupým háčkem v názvu Nesebăr se čte jako anglické němé e (v cyrilici je tam tvrdý znak: Несебър), takže nejsprávnější česká výslovnost názvu Nesebar je "nesebr" bez "neseb-ru" (Bulhaři ale neskloňují). Slováci chybně vyslovují Něsebar. Občas se název píše Nesebr, Nesebur nebo Nessebar (není ale důvod, aby tam byla dvě s). Původ jména je řecký (Mesembria, Μεσεμβρια).

Pokud sháníte dovolenou v Nesebaru, udělal jsem si na to srovnávač.

Architektonicky zajímavé domy se zděným přízemím a s dřevěným patrem

Staré město

Na poloostrově stojí staré město Nesebar s hradbami, kostely a s architektonicky zajímavými domy. V podstatě jsou ty domy zajímavé tím, že na užším zděném přízemí je přistavěno dřevěné širší první nebo i druhé patro, které je podpíráno šikmými dřevěnými trámy, jenž se šikmo opírají o zdi přízemí. V turistických tištěných průvodcích se nacházejí oslavné ódy na fakt, že jsou uličky tak úzké, že se dřevěná patra skoro dotýkají. To je kravina, nikde jsem neviděl, že by se k sobě horní patra blížila víc než na tři čtyři metry. Ale i tak je to hezké. Protože se město, byvši na poloostrově, nemohlo snadno rozrůstat a zároveň v devatenáctém století ztratilo na významu, zůstalo v původních hradbách a uchovalo si starobylost. Omezenost prostoru bych přirovnal k našemu Lokti. Když už jsem u těch přirovnání, ještě více mi Nesebar připomínal francouzský Mont Saint Michel s tím rozdílem, že v Nesebaru je namísto horního kláštera asi tucet významných kostelů a není to zdaleka takový kopec. Svým charakterem, historií, polohou i architekturou se Nesebar výrazně podobá jižněji položenému poloostrovnímu městu Sozopol.

Pošta na hlavní třídě starého města Nesebaru nabízí kromě prodeje pohledů se známkami (prodavači pohledů známky nemívají) také přístup na internet za asi 40 korun na hodinu.

Kostely

Kostel Krista Pantokrata je prvním kostelem, na který turisté narazí.

Rozličné kostely jsou po dřevěných domech hlavním turistickým lákadlem Nesebaru. Čekal jsem, že si budou navzájem hodně podobné, ale byl jsem překvapen jejich různorodostí. Půjdete-li od šíje po hlavní ulici Mesembria (název je podle původního řeckého názvu města), dojdete kolem stánků s pohledy a korálky na malé náměstíčko s kostelem Krista Pantokrata. Je to asi nejprofláknutější a nejfotografovanější kostel. Cestou dál trochu víc vlevo se dostanete ke starému metropolitnímu kostelu, což je ruina bez střechy s několika zdmi, sloupy a štítem. Tištění průvodci shodně uvádějí, že tu probíhají archeologické vykopávky, což není pravda (pletou si to se severní bazilikou). Kostel je volně přístupný. Dost mi to připomnělo nedostavěnou katedrálu v Panenském Týnci nedaleko Slaného s tím rozdílem, že v nezastřešeném kostele v Nesebăru je velká spousta turistů, kteří se zde fotí, svačí a hlaholí. Chcete-li nalézt další kostely, musíte se držet v uličkách poblíž severního pobřeží. Dost se mi líbil menší kostelík archandělů Gabriela a Michaela, u kterého také roste cedr a válejí se hlavice korintských sloupů. Kostely jsou všechny velmi staré (na naše poměry), všechny jsou původně řecké (nikoli bulharské) a obvykle nejsou zdarma přístupné. Jediný funkční a normálně přístupný kostel je svaté Paraskevy. Nejčastěji jsem uvnitř ostatních kostelů viděl nějaké výstavy ikon nebo pokusy o moderní umění. Jestliže si vyjdete na severní nábřeží, půjdete kolem vykopávek staré baziliky, kde se ještě kope.

Menší kostelík Archandělů Gabriela a Micaela s cedrem a informační tabulí.

Do starého města se z předměstí dostanete po dlouhé úzké šíji, která vzhledem skoro připomíná most. Na šíji vedle silnice stojí veliký dřevěný větrný mlýn.

Nový Nesebar

Šíje na poloostrov, větrný mlýn na šíji a jediná jižní městská pláž.

Předměstí Nesebaru je dnes už mnohem větší než samotné staré město. Právě na předměstí bych zkoušel sehnat zajímavé a cenově dostupné ubytování. Viděl jsem tu dost nových, zhruba šestipatrových hotelů. Předpokládám, že právě sem na předměstí vozí cestovky turisty na relativně lacinější zájezdy (v katalozích i na webu jich je dost). V newspeaku cestovek se předměstí Nesebaru nazývá vznosně "nové centrum" nebo "Nový Nesebar", ale není to tu špatné. Nesebăr tvoří něco jako okresní město celého Slunečného Pobřeží, takže na předměstí jsou i nějaké úřady a turistické kanceláře. Dá se tu také nakoupit a posedět v kavárně nebo restauraci laciněji než na poloostrově. K předměstí přiléhá na jihu i jediná významnější pláž Nesebaru, která mi přišla dobrá a celkem průměrná. Dál podél jižního pobřeží se dá po silnici dojít až do letoviska Ravda, kde ale není nic extra zajímavého. Na sever se dá dojít do Slunečného pobřeží.

Pohled na předměstí Nesebaru. Ulička směrem na Ravdu.

Ubytování

Ubytování jsem v Nesebaru chtěl shánět na předměstí, ale překvapivě nejvýhodnější nabídku ubytování v soukromí jsem dostal na poloostrově ve starém městě. Pokoj pro dva na jednu noc by vyšel na tři stovky, totéž co na předměstí, ale v mnohem lepší kvalitě. Stačí chvíli postávat s batůžkem na nějakém frekventovaném místě a po čase vás někdo osloví s nabídkou ubytování. Je to výhodnější než se poptávat, protože se pak můžete tvářit, že o ubytování vlastně nestojíte.

V oblasti Nesebru si konkurují dva akvaparky, jejichž autobusy zajíždějí do Nesebru a sváží zájemce do akvaparků. Akvapark Action leží blíže k severnímu okraji Slunečného pobřeží. Druhý Aquapark Nessebar leží spíš u Ravdy. Oba akvaparky mají stejné ceny, lístek stojí 34 Lv na celý den a 24 Lv na půl dne, pro děti trochu levněji.

Historie

Hlavice korintských sloupů
Nesebarské hradby byly dobývané bulharským carem Krumem.

Informační cedule s popisem nesebarských hradeb

Staré město Nessebar má velmi bohatou historii. Bez jejího pochopení bude návštěva Nesebăru poloviční. Město na extrémně výhodné strategické pozici založili už Řekové kolonizující v 5. století před naším letopočtem černomořské pobřeží. (Ještě výhodnější by byly řecké kolonie na ostrovech blízkých břehu, ale ostrovy v Černém moři nejsou téměř žádné, myslím, že v Bulharsku jen jeden u Sozopole.) Velkého významu přístav Nesebăr dosáhnul v byzantském období. Myslím, že velmi těžil z blízkosti byzantské metropole (do Cařihradu je to kousek, po moři slabých 200 km). Potom Nesebăr roku 812 dobyl bulharský car Krum, protože z něj byzantští Řekové na bulharské carství útočili. Byv na hranicích mezi Bulharskem a Byzancí, Nesebar často měnil příslušnost, vždy šlo ale o město čistě řecké. Nakonec se stal jedním z posledních míst obrany Byzantinců proti Turkům. Po dobytí vítězní Turci jako všude, kde něco dobyli, původně respektovali víru obyvatel a nechali v Nesebaru vzkvétat řeckou kulturu včetně kostelů. Po roce 1828 se ale hodně obyvatel muselo vystěhovat do Oděsy, protože za rusko-turecké války fandili Rusům. Další stěhování nastalo po balkánských válkách, kdy si Bulharsko s Řeckem navzájem měnily obyvatelstvo příbřežních bulharských měst (dost sporná kapitolka historie) a do Nesebăru tak přišli "Bulhaři" z okolí Soluně. Od té doby už se nic moc nezměnilo a v šedesátých letech 20. století se Nesebar z malého rybářského přístavu proměnil v primárně turistické město. Část obyvatel prý dosud aktivně používá novořečtinu jako svůj rodný jazyk.

Doprava

Autobusový plac plný turistů
Plánek místní hromadné dopravy v okolí Nesebaru
Pohled na poloostrov Nesebăr přes záliv z letoviska Sveti Vlas

Dopravní spojení do Nesebaru je docela dobré. Pojedete-li do Nesebaru autobusem nebo mikrobusem, zastaví vám na kraji starého města za tou šíjí. Tady je kromě okraje hradeb také asfaltový plácek, na kterém se v sezóně tísní několik desítek až stovek turistů a místních zaměstnanců čekajících na svůj spoj. Ten plácek je místní autobusové nádraží. Do toho v pěti jazycích vyřvává megafonem provozovatel dražšího lodního spojení na Slunečné pobřeží, že právě zrovna teď odplouvají, což samozřejmě není pravda. Budete-li chtít vystoupit v Nesebaru už na předměstí, musíte o to výslovně požádat řidiče. Před vjezdem do Nesebaru se můžete dostat do zácpy. Zdejší kruhový objezd na vjezdu do Nesebaru je úzké místo a provoz na něm v sezóně dokonce řídí policie.

Kruhový objezd před Nesebarem je zasekaný tak, že tam musejí dopravu řídit policisté.

Nesebăr leží 35 kilometrů daleko od Burgasu. Autobusy  podél pobřeží do Burgasu, které asi patří pod nějaké MHDéčko (usuzuji podle kvality, ceny lístku a naplněnosti), jezdí zhruba každou hodinu, někdy častěji. Stejným spojem se obvykle dostanete i do Ravdy, což je další blízké pobřežní letovisko ležící jihozápadně, nebo do vzdálenějšího Pomorie. Druhým směrem se zhruba každou půlhodinu dostanete na Slunečné pobřeží, kam se dá při dobré kondici dojít i pěšky podél pobřeží. Lístek na Slunečné pobřeží stojí po přepočtu asi patnáct korun. Některé autobusy v tomto směru pokračují dál buďto do letoviska Sveti Vlas, nebo do Obzoru a Varny, která už je ale asi dvě hodiny cesty daleko.

Mapa Nesebaru

Další tucet fotek jsem přemístil na samostatnou stránku fotky Nesebaru.

Komentáře k této stránce - Nesebar na diskusním webu najih.cz