Městečko na úzkém poloostrově, svým umístěním i atmosférou velmi podobné Nesebăru. Takže ano, je zde spousta turistů a turistického průmyslu. Sozopol ale i tak za vidění rozhodně stojí. Kouzelné jsou hlavně staré domy z 19. století, které už v době výstavby musely asi vypadat dost staře. Jsou obložené dřevem, horními patry přesahují trochu do ulice a vypadá to výborně, hlavně na severním konci poloostrova. V uzoučkých zahrádkách a uličkách všude roste pnoucí víno.
Pokud sháníte dovolenou v Sozopoli, udělal jsem si na to srovnávač.
Úzký, na sever vybíhající poloostrov a celé staré město má hlavní ulici pojmenovanou po Apollónovi, ochránci mořeplavců. Prodavači hadrů a různých šmejdů ani nejsou moc vlezlí. Samozřejmě nic z toho, co nabízejí, za nákup nestojí. Hned na začátku starého města se rozcházejí tři cesty třemi ulicemi. (GPS 42.4224, 27.6937) Chcete-li poznat nejzajímavější architekturu s křivolakými uličkami, vydejte se po čtvrté úplně vlevo (západně), která na první pohled není moc vidět, a držte se spíše nedaleko západního břehu. Uličky postupně stoupají výše, domy už jsou na útesech. V téhle oblasti obvykle hledám malé restaurace, protože z nich je hezký výhled na moře. Také se tu dobře shán individuální ubytování (obzvlášť mimo sezónu; v sezóně je všechno plné).
Na jihovýchodní straně je pobřeží skalnaté, obestavěné obrannými věžemi, které jsou v noci zajímavě zeleně nasvícené. Na samém konci poloostrova, odkud se dobře fotí, mě překvapilo velké volné prostranství s rumištěm a parkovištěm. Opodál stojí zvláštně vypadající lidová škola umění, která se sem architektonicky moc nehodí, ale naštěstí jde o barák malý.
Restaurace na poloostrově Sozopole nejsou nic moc. Asi se nesnaží nijak zvlášť dobře vařit, spíše těží ze své polohy. Vyzkoušel jsem postupně tři a bída nebo průměr. Když už, hledejte místa s hezkým výhledem.
Kostely v Sozopoli nejsou tak úžasné jako kostely v Nesebaru, ale za pár vět stojí. Asi nejvíc mě zaujal velmi netypický kostel Svate Bogorodice, který vůbec jako kostel nevypadá, spíš jako chlívek s ohradou. Do kostela se lze dostat jenom přes podivně vypadající dvůr, kde se vybírá vstupné. Kostel má širokou střechu, která je z horní ulice jen mírně nad výší očí. Do nedalekého kostela Anatasia se naopak chodí po schůdcích. Na poloostrovní šíji naleznete kostel svatého Zosima, ale nepřišel mi moc zajímavý. Opodál stojí nejmodernější kostel Cyrila a Metoděje. Že je nejmladší, se dá poznat podle toho, že oslavuje "bulharské" světce, nikoli řecké. V Sozopoli totiž dlouho žili pouze Řekové, Bulhaři žádní. Bulhaři přišli až na počátku 20. století, ale brzo převládli. Prý tu ještě mají řeckou menšinu.
V bohaté historii města se město kdysi jmenovalo Apollonia Pontica, protože bylo řeckou kolonií. Údajně zde působil i filosof Anaximandros, který byl na svou dobu dost pokrokový (například první formuloval hypotézu, že Země je kulatá a pluje volně vesmírem). Sozopol se svou polohou na úzkém poloostrově otočeném k severu byl vždy dobrým a důležitým přístavem, pouze v posledních stoletích ho zastínil Burgas. Apollón zůstal podnes patronem města.
Tam, kde sozopolský poloostrov přechází v pevninu, se okolo malého náměstíčka (pojmenovaného po chánu Krumovi) nachází nejživější část města obklopená parky, které se různě jmenují. V praxi to je prostě jeden velký park. Dlouho jsem tu seděl na lavičkách a ze stínu u fontánek pozoroval místní frmol. V parku jsou porůznu taxikáři, drožkáři, fontány, kostely a amfiteátr, který je samozřejmě (jak je v Bulharsku zvykem) volně přístupný. V budově u amfiteátru, která by zřejmě měla být knihovnou, jsem viděl nějakou šílenou výstavu voskových figurín. V parku také končí autobusy, takže to pravděpodobně bude první místo, které v Sozopoli poznáte. Archeologické muzeum údajně obsahuje pouze běžné nudné vykopávky. Za parkem na šíji je z jihovýchodní strany městská pláž. Tištění průvodci tvrdí, že tato pláž má placený vstup, ale já jsem se na ni dostal bez placení. Pouze za lehátka a slunečníky se samozřejmě platí (asi 70 Kč na den). Na druhé, západní straně poloostrova, je pobřeží kamenité a přístav uzavřený ze severu dalším poloostrovem. Tento další poloostrov patří armádě. V parku stojí budova námořní akademie. Měl jsem z různých pramenů načteno, jak ten armádní poloostrov Sozopoli hrozně vadí, ale myslím si, že pohled na něj naopak kolorit Sozopole obohacuje.
Druhá část Sozopolu, která nestojí na poloostrově, se nazývá Charmanite. Dá se označit jako předměstí nebo za nové město. Je výrazně větší než samotné staré město na poloostrově a čekal bych tu i většinu ubytovacích kapacit. Východní pobřeží tohoto předměstí od sebe skalnatými útesy odděluje obě městské pláže -- jedna kratší je přímo na šíji poloostrova a ta druhá víc na jih je delší. Na kraji útesů stojí větrný mlýn, podle kterého se Charmanite prý jmenuje. Na předměstí stojí převážná část moderních hotelů, do kterých se asi dostanete, pokud si do Sozopole koupíte zájezd u cestovky. Vypadají solidně, ale některé z nich na můj vkus stojí v trochu moc rušném prostředí blízko silnice. Strávil jsem tu tři noci v jedné boční uličce.
Městská pláž je trochu netradičně bezprostředně v sousedství starého města a centrálního parku, což je dost příjemné a trochu exotické. Slunečník s lehátkem stojí 5 leva denně (asi 70 korun) a na vlastní slunečník opravdu místo není. Druhá pláž přiléhající na jihu k předměstí už je volnější, ale nepřišla mi tak atraktivní.
Ubytování se na místě dá sehnat ve starém městě na hlavní ulici nebo v parku, kde vás pravděpodobně dříve nebo později někdo osloví, uvidí-li batůžek, ale lepší je mít rezervaci (jako vlastně všude), protože pouliční nabídky mohou být značně předražené. Můžete zkusit místní agenturu Lotos, ve které jsem se ale moc nedomluvil, protože brigádnice neuměla ani rusky, ani anglicky, ale i tak se jejich nabídky točily nad 500 korunami za noc a osobu, což je na Bulharsko fakt hodně. Můžete-li v Sozopoli strávit delší dobu, bezkonkurenčně nejvýhodněji vycházejí české cestovky s nákupem předem. Většinou nabízejí hotely na předměstí nebo tak různě po okolí.
3 km na severozápad leží kemp Zlatna ribka a i do Černomorce je blízko.
V Sozopoli prý také funguje pobočka varnského Yo ho hostelu. Ulice Apolonia č. 25. Ceny prý 11 € na noc a člověka.
Směrem na Burgas jezdí docela často autobusy, jízdní řády se dají najít v parku u autobusové zastávky. Na druhou stranu (na jih) jsou kempové oblasti Kavaci a Djuni. Dál na jih do Primorska a dál to už jezdí hůř, ale kdo si počká, ten se dočká. Většinou se dočká mikrobusu. Mikrobusy jedoucí do Primorska na požádání stavějí i na mostě přes Ropotamo.
Cyrilicí se Sozopol zapisuje jako Созопол.
Jízdní řády ze Sozopole do Kavaci a linky Achtopol - Krdžali
Podívejte se na další fotky Sozopole.
V Sozopoli jsou recenzované tyto hotely: Albatros, Amon Ra, Antares, Apollis, Elektra, Hera, More, Penzion Diana, Penzion Zlín, Sveti Nikola, Traki, Vila Sozopol, Villa List. Zobrazit české recenze hotelů v Sozopoli.
Vyhledat zájezdy s pobytem v Sozopoli v nabídkách všech cestovek.
Komentáře k této stránce - Sozopol na diskusním webu najih.cz
Jdu na sever: Černomorec,
Burgas, Pomorie,
Nesebar
A už jdu na jih: Kavaci,
Djuni, Ropotamo,
Primorsko,
Kiten, Lozenec
Bulharsko > Jižní pobřeží Bulharska > Sozopol
Stránky Bulharsko.net píše Yuhů, Dušan Janovský. +420 732 746 901, Kontakt.