Hlavní město Buhlarska mě překvapilo svou jednoduchostí. Sofie mi vzhledem předměstí na první pohled připomínala Moskvou (paneláky, parky, pomníky a nízké prodejny), ale v centru jsem si připadal spíše jako v Opavě (plno hezkých domů).
Vlakové i obě autobusová nádraží jsou na jednom místě severně od centra Sofie. Stanice metra u nádraží se jmenuje Centralna ŽP Gara. Hned vedle mezinárodního autobusového nádraží, které svou budovu zřejmě nemá, je velké vlakové s krytou halou a přes silnici je nové vnitrostátní autobusové nádraží s novou příjezdovou halou. Autobusové nádraží se bulharsky řekne Avtogara (stejně jako v turečtině a portugalštině). Nová autogara má web, na kterém se dají najít i jízdní řády. Vlakové a autobusové nádraží spolu sdílí stejnou stanici metra zvanou Centralna ŽP gara.
Letiště Sofie je notný kus za městem. Do města se z něj lacino dostanete novým metrem. Dokud jezdil jenom autobus, revizoři v autobusu vybírali pokuty za zavazadla, na která je potřeba mít samostatné lístky. Cestou na letiště metrem je potřeba dávat pozor, jestli vlaková souprava skutečně jede na letiště, protože se metro větví. Cestou z letiště dávat pozor netřeba, jede vždy do centra. Přestupní lístek na metro stál v roce 2015 1 levo. Další informace o letišti v Sofii.
Cesta z letiště do centra: Metrem na stanici Serdika. To je zároveň přestupní stanice.
Cesta z letiště na nádraží a autubusové nádraží: Metrem do stanice Centralna ŽP Gara. Přestup z červené linie na modrou na stanici Serdika.
Mapa metra v Sofii, názvy stanic jsou v cyrilici
Hodně středně drahých a laciných hotelů a penzionů se koncentruje v okolí bulváru Maria Luisa, nejvíc kolem Lvího mostu asi na půl cesty mezi autobusovým nádražím do centra. Ceny jsou kolem 25 až 35 leva za osobu (2009). Kdo nesežene ubytování tady, může to zkusit přímo u autobusového nádraží. Naproti přes nejrušnější magistrálu je tam shluk nejlevnějších a nejstrašnějších ubytovacích zařízení (20 až 25 leva za osobu). Druhá možnost je zkusit zajít úplně do centra a zkoušet hotely v okolí bulváru Vitoša. Je jich tam pár, jsou dražší, kolem 40 leva za osobu.
Kousek dál na západ, na bulváru Christo Boteva, jsou některé "hotely" ve skutečnosti bordely. Nikdy se mi nestalo, leda tady, aby ke mě přišla prostitutka a nabízela mi sex, když jsem se ptal na ubytování. Je tam takových děvčat víc a jsou ještě ošklivější, než jak si prostitutku představíte.
Osobně mám v Sofii nejraději hostel s podivným jménem "Většinou trávíme čas na zahradě". Na vizitkách má napsáno Art Hostel a je to skutečně avantgardně ulítlý hostel s příjemnou zahradou a moc hezkou uměleckou výzdobou. Naneštěstí má málo postelí (palandy), takže je po většinu času obsazený. Za noc se tu platí 13 euro (to platilo v roce 2015, 10 euro v roce 2009). Art hostel naleznete jižně od centra města v bludišti pravoúhlých ulic na ulici Angel Kančev 21 A, mail art-hostel@art-hostel.com, telefon +359 2 987 05 45. Hostel mají na starost šikovná děvčata a chlapci a celkově je atmosféra hodně mládežnická. GPS 42.691140, 23.322095.
Samozřejmě můžete zkusit i AirBnb, které bývá sice dražší, ale zato nabízí skvělý poměr cena výkon. V Sofii jsem ho nezkoušel, ale počítám, že to bude fungovat jako všude jinde.
Ono není moc důvod v Sofii dlouho zůstávat, takže jak pryč:
Na většinu míst se snadno odjede z centrálního autobusového nádraží, případně z vlakového nádraží, které je hned vedle. Pozor, centrální autobusová nádraží jsou ve skutečnosti dvě různá (přes vedlejší silnici), ale na to se dá snadno doptat. Jezdí odsud autobusy na většinu míst, kromě těch na jihu a jihovýchodě. Pod autobusákem je stanice metra Centralna ŽP Avtogara.
Na jih (Bansko, Blagoevgrad a tam kolem) se lze dostat z jiného autobusového nádraží jménem Avtogara zapad Ovča kupel. Jede se tam trolejbusem (na čísla se musíte doptat, měl jsem to napsané v sešitě, který už dlouho nemůžu najít). Ale myslím, že to byla pětka sedmnáctka (fakt si nejsem jistý). GPS 42.672467, 23.271864
Dále existuje jižní autobusák Avtogara Jug podivně ukrytý pod dálnicí poblíž stanice metra Žolio Kjuri (Жолио Кюри). Autobusy odsud odjíždějí na blízký jihovýchod, například do Velingradu. GPS 42.669098, 23.352594
Centrum je takové nenápadné, rozhodně to neodpovídá hlavnímu městu evropského státu. Možná je to tím, že celá Sofie leží v rovině, takže není žádné místo, odkud by byl nějaký extra výhled.
V centru Sofie je malý parčík. Parčík obklopuje malá mešita, budova lázní, zídka s horkými prameny a dva stylové obchoďáky. Tenhle park vedle mešity Banja Baši považuju za střed Sofie, protože se mi tu nějak sbíhají zdejší siločáry. Kousek dál na jih je prezidentský palác, parlament, hotel Šeraton, kostel svaté neděle (nebo vzkříšení), pomník svaté Sofie (tedy moudrosti) a stanice metra, takže oficiálně je možná centrum někde u té podivné sochy, ale mně osobně jako centrum přišel ten parčík u Banja Baši.
Mešita Baňa Baši (Banja Bashi, Баня Баши) byla náhodou první mešita, kterou jsem v životě viděl. Je docela malá (v porovnání s moderními mešitami v muslimských zemích), postavená 1576, v době osmanského impéria. Je to dnes jediná mešita v Sofii.
Halite (Халите) je zvláštní nákupní hala s krásným průčelím a hodinami naproti mešitě. V přízemí jsou hlavně malé krámky, v patře restaurace a toalety. Pravděpodobně nejlepší místo v Sofii na dobrý levný oběd i na odpočinkové posezení během cestování, ale bez výhledu.
Za Halite se v uličce skrývá sofijská synagoga. "Ukrývá" zní blbě, vzhledem k tomu, že to je největší sefardská synagoga v Evropě (prý ještě větší než plzeňská), ale jak ta mešita nemá žádnou věž ani jinou dominantu, vlastně opravdu působí nenápadně. GPS 42.700171, 23.321152
Budova centrálních lázní mi nepřišla nijak zvlášť zajímavá, snad jenom parkovou fontánou. Naproti lázním pramení horké prameny, docela dobré na chuť. Lidé si sem jezdí s kanystry nabírat. Docela mě překvapilo, že tady v centru města uprostřed roviny pramení horké prameny.
Kostel svaté Neděle mi přišel zvláštní. Je to stále živý kostel (přišel jsem tam v neděli ráno, zpívalo se a probíhaly křtiny), ač postavený ve středověku. Ač menší stavba, je to katedrální kostel sofijského biskupa. Poloha kostela je poněkud nešťastná -- je sice zcela v centru Sofie, kousek od prezidentského paláce, ale beznadějně obklopená čtyřproudovým hukotem aut.
Socha svaté Sofie stojí osaměle mezi proudy aut na frekventované křižovatce. Dříve na tomto místě osaměle stával na podobném podstavci Vladimír Iljič. Socha zobrazuje zlatou rozpaženou vnadnou paní s korunou, držící v pravé ruce nějaký věnec. Na levou ruku soše přistává letící holubice.
Zvláštní stavba je prezidentský palác propojený do stejného bloku s hotelem "Sheraton Sofia hotel Balkan". Uprostřed bloku, když projdete průchodem v přízemí, uvidíte prastarý cihlový kostel Sv. Jiří. Je tím prezidentským palácem úplně obestavěný. Kostel pochází ze 4. století našeho letopočtu, ještě tedy z období Římské říše. Nejstarší fresky v kostele pocházejí ze dvanáctého století. Kostel se dochoval i díky tomu, že byl v době osmanské nadvlády používán jako mešita. Na prezidentském paláci není nic extra zajímavého, snad jenom výměna stráží.
Naproti "paláci" stojí národní archeologické muzeum, které složením exponátů patří spíše mezi ta nudnější muzea. Má ale zajímavý interiér s čtyřmi mohutnými sloupy a za zmínku stojí, že muzeum v roce 1893 založil Václav Dobruský z Heřmanova Městce. Na budovu muzea je přilepena budova bulharské národní banky. Za ní a za parkem je celkem hezké bulharské národní divadlo (divadlo Ivana Vazova). Ten park, ve kterém stojí divadlo, se nazývá Gradská Gradina a je to nejstarší park v Sofii.
Ještě čtyři další kostely cestou od divadla cik cak na sever:
Blízko je pohoří Vitoša, kam jsem se ještě nepodíval, ale jde o celkem vysoké hory. Naopak jsem si projel na kole sofijské parky. V širším okolí Sofie je parků docela hodně. Jsou velmi rozlehlé a místy přecházejí v nefalšovaný les, například Park Borisova Gradina. K němu přiléhá menší zoologická zahrada. Vstupné 4 Lv, GPS 42.659831, 23.334381.
Propanbutanovou láhev do vařiče si s sebou nelze vzít letadlem. Sehnal jsem ji v Sofii v obchodě Stenata (znamená to "ta stěna", nikoli štěňata). Tamtéž lze nakoupit mapy hor. Adresa: Bratři Miladinovi 5. 10 minut pěšky z centra, GPS 42.697209, 23.316684
Půjčit kolo je možné přes www.sofiabike.com. Kola jsou neodpružená a bez nosičů, 1 kolo na 1 den stojí 18 leva, víc dnů vyjde levněji.
Stará avtogara u vlakového nádraží, sem přijíždějí mezinárodní busy
Nová avtogara s pokladnami vnitrostátních spojů
Stanoviště a garáže městských autobusů
Bleší trh u Něvského chrámu, zde prodej starých ikon a šperků. Vypadalo
to pravě.
Staré nástroje na bleším trhu u chrámu Něvského
Pohled jednou z hlavních tříd do centra Sofie
Fontána vedle sofijských městských lázní
Tohle je nějaká národní galerie kousek od prezidentského paláce
Kupole katedrály Alexandra Něvského
Informační panel o katedrále Alexandra Něvského
Kontejner na bulváru kněžny Marie Luisy
Starý cihlový kostel svatého Jiří uprostřed dvora prezidentského paláce
Toto je kostel svaté Sofie, podle kterého byla asi Sofie pojmenována.
Ale nevím.
Informační panel o kostelu svaté Sofie
Kostel svaté neděle ve středu města
Horké prameny vyvěrají kousek od městských lázní
Antické vykopávky nedaleko lázní
Informační cedule o mešitě Banja Baši
Předměstí Sofie se skládá z paneláků a věžáků
Informační panel u ruského kostela
Kočička. Totiž lev. Bulharský lev.
Socha moudrosti na místě bývalé sochy Lenina v samém centru města
Informační panel o sofijské synagoze
Největší sefardská synagoga v Evropě (druhá je v Plzni)
Interiér tržnice Halite je dost příjemný
Odpočítávání sedmi sekund semaforu
Vlajky států NATO před prezidentským palácem
Art hostel, asi nejzajímavější a dost levné ubytování
Kuchyňka v Art Hostelu, na to, že ji používá několik desítek lidí, je
velmi čistá
Most Lvů focený z balkónu hotýlku
Křižovatka u jižního autobusáku Ovča Kupel
Noční Sofie kolem vlakového nádraží
Hotel nebo Hostel Edona, výhodný pro přesně 5 lidí
Pohoří a hora Vitoša jižně od Sofie
V parku rozmístěné vykopané antické stavební kameny
Outdoorový obchod Stenata prodává outdoorovou výbavu, plynové bomby,
mapy
V Sofii potkat cikánský povoz není zcela běžné, ale ani nemožné
Turnikety u vstupu do stanice metra
Schematická mapa sofijského metra
Nízké sazby sofijských taxíků mě příjemně překvapily
Komentáře k této stránce - Sofie na diskusním webu najih.cz
Vizte též: Letiště Sofie
Bulharsko > Vnitrozemí Bulharska > Hlavní město Sofie
Stránky Bulharsko.net píše Yuhů, Dušan Janovský. +420 732 746 901, Kontakt.