Plovdiv se mi moc líbil. Určitě je hezčí než Sofie a má větší šmrnc. Plovdiv na mapě najdete uprostřed Thrácké nížiny, takže asi tak uprostřed délky Bulharska, ale víc na jih.
Plovdiv se jako druhé největší bulharské město se 380 tisíci obyvateli samozřejmě dělí na centrum a mnohá předměstí. Předměstí jsou taková normální až ošklivá, ale centrum stojí za to. Jednak je velmi rozlehlé, jednak velmi členité. Skládá se ze Starého Plovdivu a Nového Plovdivu.
Největší náměstí Centralen, hlavní ulice a park Cara Simeona.
Nový Plovdiv má krásný klidný bulvár bez aut, spoustu restaurací a římské vykopávky. Název Nový Plovdiv může být trochu zavádějící, asi jako pražské Nové město. Většina domů zde vyrostla na konci 19. století. Dominantním prostorem je veliké náměstí Centralen s přilehlými parky (zahrada Cara Simeona). Kolem náměstí jsou moderní budovy z doby komunismu, ale nevypadají zas tak strašně. Hlavně tu začíná bulvár Kňaz Alexandri vedoucí přes další náměstí Stambolov směrem ke starému městu. Okolí bulváru dnem i nocí žije. Lidé se tu scházejí, procházejí se, chodí nakupovat a jíst. Nikde žádná auta (leda v bočních uličkách), doprava je pod centrálním Plovdivem svedena do tunelů.
Náměstí Džumara: římské divadlo, mešita a vnitřek mešity.
U náměstí Džumaja na konci toho hlavního bulváru už začíná Starý Plovdiv. Náměstí je zajímavé vykopaným římským amfiteátrem. Úroveň dlažby je vysoko nad jevištěm, takže z pohledu turisty je divadlo v díře v zemi, samozřejmě obklopené zábradlím. Hned vedle amfiteátru stojí na vysokém sloupu nějaká římská socha a o kus dál mešita.
Hlavní bulvár procházející novým městem (ulica Kňaz Boris) pokračuje za náměstím Džumaja dál pěší zónou po ulici Rajko Daskalova až k zastřešenému mostu pro pěší. Je tu hodně stánků a dá se dobře nakupovat.
Starý Plovdiv s úzkými uličkami a domy s rozšířeným patrem.
Starý Plovdiv je plný krásných starých domů. Typickým architektonickým prvkem je rozšířené patro. Něco podobného je k vidění v Nesebăru a v Sozopoli, akorát že tady v Plovdivu jsou podpěrky většinou zděné, jenom některé dřevěné. V Nesebăru a v Sozopoli je to ze dřeva všechno.
Mezi domy se dá dojít na nejvyšší bod Starého Plovdivu. Tady už žádné domy nestojí, místo nich jsou tu jakési chátrající římské vykopávky. Možná to ani nejsou vykopávky a jsou to prostě ruiny. Ale výhled na město i na předměstí s řekou Maricou je odsud asi nejlepší, jaký si lze představit.
Mezi římskými rozvalinami se scházejí mladí výtvarníci a studentky.
Do Plovdivu se dá rozumně dostat pouze autobusem nebo vlakem. Autobusové i vlakové nádraží jsou relativně blízko sebe, oboje výrazně jižně od centra (tedy blíž novému městu než starému). Hlavní autobusové nádraží se jmenuje avtogara Jug, tedy jih. Předpokládám, že existuje ještě nějaký autobusák "sever", ale nevím -- asi nebude důležitý. Každopádně z avtogary Jug jezdí autobusy do všech důležitých směrů. Samozřejmostí je velmi časté spojení do Sofie (tam se lze dostat i vlakem) a nejméně dvakrát denně jede autobus i k moři do Burgasu (20 Lv) a Varny. Plovdiv je i častým výchozím bodem do pohoří Rodopy (například Bačkovský klášter, Pamporovo), tam se lze dostat také přes Avsenograd. Hodně autobusových společností také nabízí lístky do Edirne a do Istanbulu.
Když jsem sháněl ubytování, byl jsem překvapen jeho vyšší cenou než ve zbytku Bulharska. Turistický průvodce Rough Guide doporučuje agenturu Esperanza (cestou od autobusáku na náměstí Centralen), tu ale vede velmi opilý starší pán. Nabídnul mi pouze ošklivý pokoj za 25 Lv. Zkusil jsem proto shánět dál ve městě na vlastní pěst, ale snížit cenu ještě níž už se mi nikde nepovedlo, a tak jsem se nakonec ubytoval za 25, ale aspoň na okraji Starého Plovdivu. Jinde byly ceny ještě nehorázně vyšší, i v "hostelech" tak za 30 leva (ceny z roku 2009).
Bulharsko > Plovdiv
Stránky Bulharsko.net píše Yuhů, Dušan Janovský. +420 732 746 901, Kontakt.