Trigrad a jeskyně Ďáblovo hrdlo

Vesnička Trigrad leží hluboko na jihu v Rodopských horách. Do trigradu vede jedna úzká silnička a dál nepokračuje. Směrem na jih už jsou jenom samoty a divoké skalní lesy řeckého pohraničí.

Do Trigradu se dostává relativně dost turistů díky nedaleké krátké atraktivní jeskyni a soutěsce Ďáblovo hrdlo. Soutěskou se projíždí (nebo prochází) cestou nahoru do Trigradu.

Vesnice Trigrad

Vesnička Trigrad je na zdejší poměry relativně velká, rozložená v údolí mezi horami. Západně od ryze zemědělské vesnice stojí i pár modernějších domů, ve kterých se dá snadno sehnat ubytování. Obyvatelstvo se míchá křesťanské a muslimské, je tu kostelík i mešita. Na návsi se k večeru potkává místní mládež, v putykách hoří ohně a z kopců po dvojicích scházejí do svých chlévů krávy. U hlavní křižovatky jsou dvě hospody a prodejna potravin. Kousek níže mimo centrum stojí zvlášní starý most, docela malebný.

Při své druhé návštěvě v roce 2015 jsem zaznamenal několik nově vyasfaltovaných ulic. Už to tu není takový zemědělský skanzen, jaký jsem tu viděl v roce 2008, ale i tak stále dost slušné.

Ubytování

Do Trigradu jezdí na víkendy a na prázdniny hodně trochu movitějších Bulharů z Plovdivu, takže jsou zde na turisty zařízení. Hodně hotýlků je na západním svahu. Například v hotelu Izgrev jsme bydleli za 30 leva na noc za dvoulůžkáč. GPS 41.602906, 24.377185

Při mé první návštěvě Trigradu v roce 2008 mě stál nocleh v soukromí na tomtéž místě (o pár domů dál) 10 leva, mělo to pěknou atmošku. Nad postelí visel kalendář s vyznačenými křesťanskými i muslimskými měsíci, vedle kamen jakýsi zvláštní svícen. Normálně bych šel spát tady v horách do lesa, ale poté co jsem se zeptal na cenu ubytování, už mi bylo blbé odejít. Nakonec jsem byl rád, ráno pak byla zoufalá kosa a to bylo léto. Je to tu dost vysoko v horách.

Za dalších 8 leva jsem dostal snídani a výbornou večeři z místních surovin. Samozřejmostí je čerstvě nadojené mléko, výborná vajíčka, mursalský med a čerstvá zelenina. Je znát, že starší obyvatelé v Trigradu jsou až bolestně chudí. Když jsem viděl, jak paní domácí šetří každý trs trávy a papírový sáček skládá jako vzácnost do šuplíku, bylo mi až skoro líto, že si neřekla víc peněz. Býval bych to uhádal i laciněji, ale tady by mi to bylo fakt blbé.

Doslova domácí večeře a snídaně. Kromě kávy úplně všechno z místních surovin.

Chyža Trigradske skali

Větší skupině nebo tomu, kdo se nechce plahočit od soutěsky až do vesnice, bych doporučil turistickou ubytovnu Chyža Trigradske skaly. Stojí u říčky asi 1 km od vesnice směrem k Ďáblovu hrdlu, tam, kde údolí protíná turistická značka. Mimo sezónu stojí ubytování 15 Lv na osobu, v sezóně 12 Lv (ano, fakt to mají v sezóně levnější). Výraznou výhodou tohoto místa je výborná kuchyně ve zdejší restauraci. Na jídlo zvané "pilešky chapky" jsme se tam opakovaně vraceli. GPS 41.607079, 24.383342

Jeskyně

Asi kilák a půl směrem dolů do Bulharska je úzká a vysoká soutěska s jeskyní jménem Ďáblovo hrdlo, Djavolske Grlo. Případně Trigradsko Žrelo. Sem se sjíždí dost turistů. Vstupné se platí 5 Lv (v roce 2008 bylo ještě zdarma) a dovnitř do jeskyně se smí jenom každou hodinu, aby šli lidi pohromadě. Jde se zdola od parkoviště, prochází se velkou katedrální jeskyní a nakonec se vylézá po dlouhých schodech nahoru kolem burácivé říčky. Tam čekají prodejci bylinek a medu, na parkoviště se schází zpátky po asfaltce. Procházka jeskyní je krátká, asi tak na deset minut, ale můžou to velmi zdržet bulharští průvodci, kteří budou něco bulharsky ve vstupní chodbě povídat. Budete-li mít s časem smůlu a nebudete chtít čekat, další hodinu, teoreticky se dá do jeskyně vlézt i shora po schodech dolů a pak to znovu vyšlapat nahoru. Ale jenom teoreticky, spíš to tam hlídají ti prodejci. Těžko říct, zda se to za těch 5 Lv vyplatí. V parném létě je procházka jeskyní příjemně chladivá. V porovnání s další blízkou jeskyní v Jagodině ale nenastydnete (tam trvá prohlídka hodinu). I tak doporučuji nasadit mikinu. GPS parkoviště

Doprava do Trigradu

Do Trigradu se dá dostat jedině pěšky nebo autem. Ideální kombinace je autostop, jezdí to fakt velmi rychle, typicky první auto. Stačí odbočit z hlavní rodopské silnice u odbočky na Trigrad a Jagodinu a vydat se tou spodní odbočkou (pod přehradou). Horní odbočka nad přehradou míří do Jagodiny. Já jsem se snažil od odbočky dojít do Trigradu pěšky bez stopování, ale kousek pod jeskyní mi samo zastavilo auto. Procházka soutěskou je celkem úchvatná. Podobně hlubokou soutěsku jsem viděl jenom v Masce na Tenerife.

Mursalka a mursalski čaj

Mursalka pěstovaná na záhonu, Sideritis Montana

Nabízeli mi tu mursalský čaj, zvláštní bylinkový čaj z rostliny, které říkali mursalka. Mursalka je botanicky rod Sideritis druh montana, česky "hojník". Čeleď nepřekvapivě hluchavkovité.

Čaj mi chutná. Má chuť trochu do medova. Podle místních je to všelék na všechno možné od nastydnutí po neplodnost. Ačkoli se všichni dušují, že mursalku na čaj sbírají divoce rostoucí na kopcích, ve skutečnosti ji vysévají a pěstují na velkých záhonech za vsí nebo na skalce pod barákem. V kopcích jsem nakonec po třech dnech pozorování nakonec divoce rostoucí mursalku našel, ale maličkou.

Ve Žrebovu, což je obec poblíž, jsme viděli záhon Mursalky a zeptali jsme se místních kluků, kteří se kolem nás srocovali, co to je za rostlinu. Čekali jsme, že řeknou, že to je mursalka, ale řekli prostě "čaj". To je čaj. Oni tu jiný čaj nepijí a řekl bych, že většina z nich ani neví, že tenhle čaj není skutečný čajovník. Mursalka je jako čaj oblíbená i v severním Řecku a někdy se jí říká "řecký čaj".

Procházky

Trigradu do Jagodiny se dá dojít pěšky, je to asi dvouhodinová procházka přes vysoký plochý kopec. Dá se jet i na kole. Nahoře je to pěkné, roste tam léčivá rostlina mursalka (když víte, jak má vypadat), cinkají krávy a bzučí včely. Na jednom místě u cesty je hezký krasový závrt.

Na jih směrem do Řecka se dá jít do obcí Vodni pad nebo po silnici do Žrebevo. Asfaltka do Žrebeva stoupá pomalu (v porovnání se stoupáním v soutěsce), ale ve Žrebevu není nic moc zajímavého, ani hospoda. Ovšem scenérie v okolí jsou malebné.

Na jih od Trigradu u silnice někdo provozuje koňskou farmu. Nabízí tam výlety na koních. Koně jsme tam viděli asi čtyři. Cestou je malá nádrž na potoce, ve které by se dalo v parném létě koupat (1 km z vesnice proti proudu).