Město Smoljan je centrem střední a západní části pohoří Rodopy. Rozkládá se v úzkém údolí a je dlouhé jak Lovosice, konkrétně 10 km od západu k východu. Západní část se jmenuje Smoljan a východní část Ustovo. Místní říkají, že Smoljan byl za komunistů hodně protežován a že se tu stavělo. Na centru města je to nepříjemně vidět, protože je tam pár betonových monster, jak je známe i z Čech. Zajímavý je také moderní betonový kostel opodál, který byl evidentně postaven až v devadesátých letech. Kromě kostela je v Pamporovu samozřejmě i mešita, ta ale nemá tak významné postavení a není z betonu.
Smoljan je dost živé město. V západní části Smoljanu udělali z hlavní ulice pěší zónu, což je dost příjemné. Spousta hospod se zahrádkami, přes den živo, v noci taky spousta hostů včetně místních obyvatel. Ačkoli je do divočiny v pohoří Rodopy co by kamenem dohodil, tady je to prostě město.
Smoljan původně vzniknul spojením tří obcí. Je to podlouhlá nudle od západu k východu, okolo zalesněné hory. Připomínal mi některé části Liberce. V zimě se do Smoljanu dá jezdit na lyže, i když hlavní proud lyžařů míří do nedalekého Pamporova.
Ve Smoljanu je dobré informační centrum poblíž hlavní křižovatky naproti poště. GPS 41.574742, 24.710087 Kromě schematických map a jízdních řádů bylo příjemné slyšet angličtinu, byť špatnou.
Anglickým přepisem se Smoljan zapisuje Smolyan, kdybyste to hledali.
Nejlejpší způsob, jak se dostat do Smoljanu, je autobusem z Plovdivu nebo Rudozemě, ale pět autobusů denně jezdí i ze Sofie. Ve Smoljanu jsou dvě autobusová nádraží. Jedno západní nazvané Smoljan ještě dál za pěší zónou (GPS 41.580545, 24.686539) a jedno východní zvané Ustovo (GPS 41.573862, 24.780544). Jsou od sebe opravdu hodně daleko. Neodhalil jsem logiku, odkud jezdí co, ale můžu sem přepsat fotky jízdních řádů. Ze západního Smoljanu: Sofie, Plovdiv (každou celou hodinu, poslední v 18.00), Devin, Arda, Rudozem, Mugla, ke Smoljanským jezerům, přes jižní kopec do Smiljanu a dokonce na Sluneční pobřeží. Z východního autobusáku Ustovo se jezdí také do Sofie (stejné spoje), startují tu některé spoje do Plovdivu a dále do cílů: Zlatograd, Krdžali, Madan, Nedelino, Levočevo, Momčilovci. Jednou denně odpoledne do míst: Kutela, Betev Dol, Orešec, Straža, Katranica, Tikale, Banite a Hasovica.
Fotky jízdních řádů a telefonické kontakty na místí hotely.
Vyzkoušeli jsme i mikrobus na jih do lesa k řeckým hranicím, konkrétně do vesnice Arda a k řece Ardě.
V kopcích severně od Smoljanu jsou Smoljanská jezera. Jde o bezodtoková plesa, relativně mělká. Jsou tři nebo čtyři, docela pohromadě. Mezi jezery bylo postaveno docela dost hotelů a u nejvyššího jezera je i turistická Chyža Smoljanskite ezera, GPS 41.619526, 24.674426. Kromě toho, že jsou jezírka hezká a skály nad nejvyšším jezírkem poskytují úžasnou scenérii, nevidím úplně důvod k jezerům jezdit. Stala se z nich rekreační zóna pro Bulhary. Hotely u jezer jsou lehce naddimenzované. Vyzkoušeli jsme v jednom hotelovou restauraci a prostě normálnka. Některé z hotelů ještě nejsou dostavěné, developeři měli velké oči. Na koupání jezera nejsou, je v nich hodně bahna a jsou mělká. U nejvyššího jezera stojí kostelík svatého ducha. Tohle nejvyšší jezero je dvoujezero, východní menší se jmenuje Saladža a západní Miluševský dol. Podle jízdních řádů to vypadá, že by do oblasti jezer měl jezdit mikrobus, ale těžko říct, kde přesně staví. My jsme k jezerům přijeli na kole a bylo to teda hodně do kopce.
Stránky Bulharsko.net píše Yuhů, Dušan Janovský. +420 732 746 901, Kontakt.