Bulharsko.net

Pohoří Pirin

Pohoří Pirin je nejmohutnější bulharské pohoří. Leží jižně od Sofie a také jižně od jiného velkého pohoří Rila. Nejvyšší hora Pirinu Vichren (2914 m) je jen o 11 metrů nižší než nejvyšší hora Bulharska Musala (ta patří do pohoří Rila).

Pirin je mezi českými cestovateli velmi oblíben kvůli vysokohorským túrám, které se tu dají podnikat v hezké přírodě mezi jezery. Celé pohoří lze za dva dny přejít od severu k jihu nebo od západu k východu, ale dají se naplánovat i delší pochody. Značených turistických cest je relativně hodně.

 Nejčastějšími výchozími a cílovými body jsou Bansko na severu, Goce Delčev na jihovýchodě, Melnik na jihu či Sandanski na jihozápadě. Z Banska se dá vyjet mikrobusem k horské chatě Vichren. Ta leží už hodně vysoko v mělkém údolí pod stejnojmenným nejvyšším vrcholem Pirinu Vichren (2914 m n.m.). Z Goce Delčev se dá vystopovat do vesničky Pirin. Ta leží v sedle, v jižní, nižší části pohoří Pirin.  Jiná možnost je začít túru ve vesničce Golčevo. Nejčastěji se startuje od jihu z Melnika poblíž Sandanski. Tam je kousek také Roženský klášter, který prý stojí za návštěvu (já tam nebyl).

Ve vrcholových částech Pirinu jsou častá jezera. Severní část pohoří je vápencové, střední a jižní část Pirinu tvoří žuly. Jižní část směrem k řecké hranici už nemá vysokohorský charakter, je zalesněná a má mírnější klima. V jižní části Pirinu nejsou žádné chyže. Geologicky vzniklo pohoří zřejmě v třetihorách, ale konečnou podobu tvořily čtvrtohorní ledovce. Po nich zůstaly četné kary. Kulatým ledovcovým údolím, které se zakusují do centrálního hřbetu, se říká cirky (jednotné číslo cirkus).

Ve vrcholové části Pirinu se sice nesmí stanovat, ale neoficiálně se šetrné stanování toleruje. Krom toho jsou na turistických trasách relativně často rozmístěné horské boudy, zde zvané chyže (podobně jako naše chýše). Jsou to zastřešené boudy, obvykle dobře chráněné před větrem. Nic se v nich neplatí (nemají stálé obyvatele), ale někdy je v nich k večeru až příliš mnoho turistů.

Jiná kategorie jsou horské chaty. Ty obvykle nabízejí ubytování za nějakou relativně dobrou cenu. V některých se i vaří, například v chatě Vichren. Většinou tam ale není možnost nakoupit tam žádné jídlo do zásoby, takže je potřeba předzásobit se v údolí. S vodou je to v pohodě, v potocích se dá nabrat čistá voda i koncem léta, ale časté jsou i označené prameny a studánky.

Informace o Pirinu se dají získat v informačním středisku v Blagoevgradu, případně něco málo v inforačním centru v Bansku. Tam se dá během otevíracích hodin za 5 leva koupit i mapa Pirinu, i když mám pocit, že není zrovna nejlepší.