Bulharsko.net

Trojanský Balkán

Jako Trojanský Balkán se označuje centrální a nejvyšší oblast Staré planiny a i celého Balkánského pohoří. Nejvyšší vrchol Balkánského pohoří Botev je vysoký 2376 m n.m. Hřebenová túra po červené značce se v Trojanském balkánu dá podniknout v průměrné výšce 2000 metrů. Úroveň lesa sahá přibližně do výšky 1600 m n.m. (smrčiny, níže jsou buky). Lesy často končí vápencovými skalami, nad kterými už stromy nerostou. Nejvyšší část hor potom tvoří teplé pastviny, na kterých se občas pasou krávy. Sníh prý na horách leží do půlky dubna. Podobá se to tady hodně Nízkým Tatrám, akorát vrcholy jsou výškově skoro v úrovni Tater Vysokých.

V oblasti Trojanského Balkánu funguje několik horských chat, kterým se říká chyže. Na kterých chyžích se dá za drobný poplatek přespat (běžně 10 Lv za osobu a noc). Na některých z chat se dá sehnat i jídlo, většinou polévky, omelety nebo palačinky. Chléb prodávají chyžaři neradi. Od západu k východu chyže na hřebenové túře: Dermenka, Dobrila (určitě funguje), Botev (funguje), Marinka (nefunguje, nepořádek, ale přespat by se dalo) Tăža a Mazalat. Mimo hřeben jsou chaty Nezabravka (vypadala zavřeně), na modré značce jižního svahu jsou chyže Hubavec (velmi nízko, funguje) Balkanski rozi (také dost nízko), Vasil Levski (funguje, 1500 m), Pleven a chyža Ráj, ze které se po zelené značce dá vystoupat na vrchol Botev. V severních úbočích fungují chaty Ambarica (bez jídla) a Pleven. Kromě horských chat s personálem existují na turistických cestách také přístřešky, z nichž mnohé jsou značené v mapě a říká se jim "záslona". Někdy to je celkem hezký srub, jindy to je mrňavá plechová budka (na vrcholu Ambarici). Jsou dost časté na hřebenové červené značce, hlavně v okolí vrcholu Botev. Na vrcholu Boteva jsou nějaké budovy meteorologické stanice, podle mých informací veřejnosti nepřístupné.

Většina horského území Trojanského Balkánu patří do chráněných oblastí s různým stupněm ochrany (někde na fotkách mám mapku se zelenými fleky znázorňujícími rezervace). Oficiální zdroje říkají, že se v chráněných územích (to jest všude) nesmí bivakovat, kempovat, rozdělávat oheň, sbírat lesní plody v nadměrném množství atd. Někteří Bulhaři to evidentně porušují: viděli jsme hodně ohnišť, nějaké sporadické chatky a Cikány svážející do údolí na koňských sedlech metráky borůvek. Někteří kamarádi na Balkánu stanovali a říkali, že všechno v pohodě.

Do hor se dá dostat po mnoha cestách.

• Kdo chce stoupat pěšky, pro toho jsou asi nejlepší cesty z Karlova. Po modré kolem vodopádu (u elektrárny zabočit doleva) a případně později po zelené. Zelená se od modré odpojuje u chaty Hubavec, která funguje (polévka, čaj, asi by se dalo i přespat).
• Dalších turistických tras je docela dost. Ty z jihu stoupají příkře a krátce, ty ze severu stoupají pozvolněji a většinou v lese, ale jsou dlouhé.
• My jsme vyjeli lanovkou ze Sopotu a ušetřili si tak 700 výškových metrů.
• Další možností je nechat se vyvézt po hlavní silnici Trojan - Karnare do Trojanského průsmyku (1525 m n.m.) a jít delší hřebenovku po červené. Nenašel jsem ale spoj, který by přes průsmyk projížděl, takže asi stopem.
• Autem by se dalo teoreticky dostat až na vrchol Botev, protože tam končí silnička z Kaloferu, ale nemyslím si, že by na ní šlo dobře stopovat.
• Další silnička z Tăžy do Aprilici zásobuje chatu Tăža, na ní bych čekal větší provoz.
• Nebo se dá z Trojanu stopovat údolím Černého Osămu kolem Trojanského kláštera a pak velmi pozvolně (ale dlouze) stoupat na jih do hor po turistických značkách, například kolem chaty Ambarica na stejnojmenný vrchol.

Mapa

Oblast Trojanského Balkánu dobře pokrývá mapa Centralna Star Planina - Trojanský balkán, vydavatelství pravděpodobně KartProjekt. Měřítko 1 : 70 000. Dá se sehnat v informačním centru v Karlovu a na spodní zastávce lanovky v Sopotu. Rough Guide uvádí, že se dá koupit také v Odysea-In v Sofii. V Burgasu v knihkupectví Chelikon ji neměli (a kde už jinde by ji měli mít?). Kdo po ní toužíte už v Čechách, napište a stavte se u mě na Andělu, půjčím ji na okopírování.