Drjanovský klášter v Bačo Kiro

Asi 25 km jihozápadně od Veliko Tărnova, při silnici na Gabrovo leží vesnice Drjanovo. 5 km dál na jihozápad odbočuje ze silnice asfaltová cesta ke Drjanovskému klášteru. Po cestě je to pěšky asi čtvrt hodiny.

Drjanovský klášter patří ke středně velkým. Není to úplná turistická bomba, jako je tomu třeba v případě Rilského nebo Trojanského kláštera. Já jsem si Drjanovský klášter vybral k návštěvě, protože se jmenuju Janovský. Kdybych byl doktor, tak by se to pak jmenovalo po mně (dr. Janovský). Ale nakonec jsem nelitoval, protože Drjanovský klášter i cesta k jeskyni Bačo Kiro byla moc příjemnou zastávkou při cestování severním podhůřím Staré planiny.

Klášter je sevřený v hezkém údolí, kolem jsou vidět nádherné vysoké skály. V areálu kláštera jsou klášterní budovy, kostel, jakýsi bílý památník a celkem velký plac se dvěma restauracemi. Před klášterem je relativně velké parkoviště s prodavači cetek. Mniši, které jsme v klášteře potkali, byli velmi milí. (Možná platí úměra, že čím menší klášter, tím hodnější lidé.) Zasvěcení kostela jsem zapomněl, ale nástěnné malby jsou zajímavé tím, že zobrazují lokální bulharské svaté (jako třeba svatého Borise, Nauma a další méně známé), ne ten běžný pravoslavný panteon. Na dispozici budov je patrné, že část historických budov východně od kostela v areálu chybí -- nebyly obnoveny po jakémsi dávném požáru.

malba Ježíše v klášterním kostele

kostel zvenku

dřevěný můstek u zadního východu z kláštera přes pstruhový potok

Ubytování v klášteře se dá domluvit v jedné z budov, která vypadá nejoficiálněji. Nebo stačí v kostele odchytit nějakého mnicha. Nocleh pro jednu osobu stojí 15 Lv na noc (cena 2013), pokoje jsou dvoulůžkové, čisté, vybavené malou koupelnou a dokonce televizí (tu jsem fakt nezkoušel). Ubytovává se v nejzadnější budově, s okny k můstku přes řeku Trjavnu. Kromě kláštera ve stejném komplexu poskytuje ubytování také hotel, který je hned za vchodem.

Překážkou v ubytování může být velmi složitý ubytovávací formulář, který je nutno vyplnit azbukou. Já jsem se tím bavil, protože azbuku umím, ale netuším, jak to dělají nic netušící cizí turisté. Asi latinkou.

Restaurace u vchodu do kláštera vaří dobře, ale je na bulharské poměry dražší. Hned vedle ní je jakési historické muzeum (podrobnosti neznám, nebyl jsem v něm).

Jeskyně Bačo Kiro

Z kláštera se dá odejít druhou stranou po mostě. Kromě dřevěného mostu, provazových opičích drah (10 Lv), pstruhů v potoce a další restaurace je tu k vidění moc hezká soutěska s potůčkem. Asi 10 minut nahoru pravým údolím se dojde k malému vodopádu a vstupu do jeskyně Bačo Kiro. Jsou k dispozici dva okruhy, vstupné 3 Lv do malého nebo 5 Lv do velkého, prohlídka trvá 20 nebo 60 minut. Jeskyně je běžná vápencová, pro znalce moravských nebo slovenských jeskyní nic extra. Dokonce když jsem tu byl podruhé, nedokázal jsem si vzpomenout, jestli už jsem v té jeskyni byl. A byl. Kolem jeskyně prochází značená turistická trasa směrem do vesnice Boženci (doporučuju jít opačným směrem, tedy z Boženců dolů). Pokud vystoupáte prvních pár set metrů, dostanete se na hranu skály, odkud jsou výtečné výhledy. Nahoře na kopci stojí malý přístřešek s lavicemi, kde by mohli 3 lidé v suchu pohodlně přenocovat i v mírném dešti.

Odbočka z hlavní silnice Gabrovo - Tărnovo je zajímavá obrovskou budovatelsko bílou sochou. Kromě toho se na odbočce dobře stopuje, staví tam autobusy a za silnicí je tam i restaurace. Za odbočkou v údolí, asi 1 km pod klášterem, je také autokemp s příjemnou loukou u potoka. Myslím, že se kemp jmenoval Šipka, ale tím si nejsem jistý.

Kromě busu jezdí do této lokality i vlak z Velkého Trnova a z Trjavny. Zastávka se jmenuje Bačo Kiro a je na protějším svahu údolí než zastávka autobusová.

Nedaleká vesnice Drjanovo (6 km) není ničím extra zajímavá, kromě starobylého mostu postaveného trochu nad obcí. Přes Drjanov a kolem Drjanovského kláštera prochází železnice na trase Trjavna - Veliko Tărnovo. Nevím ale, zda vlaky staví i někde poblíž kláštera. Určitě staví v Drjanovu.